Pohled na soutok Jizery s LabemPoloha obce
Historický pohled na polohu: "Na severu ležely velké lesy a do nejbližší vsi za nimi to bylo několik kilometrů přes les. Na východě sousední obec Káraný byla sice blízko, ale Jizera, která se několikrát v roce rozlila z břehů, znemožňovala pravidelnou komunikaci občanů mezi sebou až do roku 1936, kdy byl přes ni postaven most. Na jihu, před Toušení, tvořilo hranice Labe, ještě větší řeka než Jizera. A na západě, také za lesem, ležela tři kilometry vzdálená Stará Boleslav, kam obec patřila školou a kostelem. Sem byla cesta nejschůdnější."
Vznik obce
Přídavek Nový má proto, že zde již dříve byla ves, které se říkalo "Vesce" a která byla v 16. století zrušena. Původní obec podle archeologických vykopávek ležela jihozápadněji.
Panství kolem obce včetně rozsáhlých zelenobudských lesů patřilo panovnickému roku. Na práci v lese byli potřeba lidé, a proto zde byla znovu ve 2. polovině 18. století ( r.1777 ) založena malá ves ulicovitého typu o 15-ti popisných číslech. Domy byly umístěny střídavě po obou stranách hlavní ulice ( dnes okresní silnice ), která vede ze Staré Boleslavi do Káraného.
Hospodářství
Ke každému domu byla přidělena část polí a sice asi 60 arů za domem a tatáž plocha na druhé straně přes ulici, kde měl každý i ovocnou zahradu.
Mimo to každý dům dostal ještě podobnou plochu pole před obcí a na konci obce u Jizery. To však stačilo jen částečně uživit rodinu a malý počet domácího zvířectva. Zbývající životní náklady kryla práce v lesích Zelená Bouda.
Během dvou století se hospodářství postupně zvětšovala přikupování pozemků a hlavně po pozemkových reformách po 1. svět. Válce.
Protože původní rodiny byly chudé, nevznikly zde velké statky a vestečtí rolníci vlastnili hospodářství o výměře do 10 ha.
Řeky Jizery a Labe, zvláště než byly regulovány, zaplavovaly luka při jarních povodních a také často měnily svá řečiště. Bývalým řečištěm Jizery jsou např. tůně Staré Labe a Hluchov ve Staré Boleslavi. Z tohoto důvodu byly plochy v inundační oblasti většinou loukami. Díky záplavám byla luka dobře vyhnojená a poskytovala vysoké sklizně kvalitního sena a otavy. Většinou se jednalo o majetek sedláků ze Zabrandýska a to z Dřevčic, Radonic, Jenštějna a Popovic.
Od nepaměti patřil k obci také les Houštka se statkem pana Čamka. Před první světovou válkou tvořil Houštku jen les o výměře asi 50 ha a pole statku. V té době zde byly pouze čtyři vily - Fibichova, Smetanova, Dvořákova a Vrchlického, ve které bydlel p. Čamek a později zde bylo sídlo JZD. Tyto vily měly také popisná vestecká čísla 18, 19, 20 a 21, takže hranice obce tvořila silnice do Staré Boleslavi a Staré Labe. Po rozparcelování části lesa ve 30. letech zde bylo vystavěno hodně domů, jejichž obyvatelé inklinovali do města, a proto na jejich žádost byla v r. 1950 tato část lesa a přilehlých polí přidělena do města Staré Boleslavi - jednalo se asi o 70 ha pozemků.
Pohled na Staré Labe v HouštceRozrůstání obce
Obec se nejvíce rozrostla před a po 1. světové válce. Příliv nových obyvatel byl způsoben výstavbou Pražské vodárny v Káraném a tím i zvýšením pracovních příležitostí. Vodárenští zaměstnanci se v Novém Vestci začali stavět rodinné domky. Pěkné koupaní v Jizeře, krásné lesy v okolí a v neposlední řadě i nedaleká vzdálenost hlavního města lákaly Pražany k pobytu. V každém vesteckém domě měli přes léto nejméně jednu rodinu na letním bytě.
Postupně si zde ti majetnější Pražané začali stavět i vily a chaty. A tak od r. 1932 do r. 1939 bylo postaveno nejvíce rodinných domků - celkem 48.
S novou výstavbou vznikly i nové ulice - Spojovací, Jizerská, Pod lesem, Ke Spořilovu, Lesní, Na Spořilově.
Rekreace
Největší zájem o rekreaci v Novém Vestci byl zaznamenán mezi oběma válkami. I proto byla ve 30. letech opravena hospoda. Vesteckému hostinci se říkalo od nepaměti hospoda "Na výletě", protože to byla zastávka boleslavských a brandýských občanů po pěkné procházce lesem "Houštka". Po občerstvení se vracívali většinou cestami v lukách nebo po březích řek Jizery a Labe.
Pohled na luční cestu ze Staré Boleslavi do Nového VestceDále byla vystavěna především pro letní hosty letní restaurace s tanešním parketem nad řekou Jizerou - Bouda Jizerka jako sluneční lázně u lesa na břehu Jizery.
Vlivem letních hostů byl každoročně pořádán letní karneval na Jizerce a velké divadelní ochotnické představení v přírodě s využitím teras kolem Jizerky a mostních oblouků.
Pohled na Jizerku s mostemI vestecká knihovna byla v tomto období založena ( asi v r. 1929 ). Původně byly knihy umístěny vždy v domácnosti knihovníka a nové knihy pro obecní knihovnu kupoval jak obecní úřad, tak i jednotlivci. Po válce se knihovna přestěhovala nejprve Na Trnkov a později do nové budovy Obecního úřadu. Podařilo se nám zjistit některá jména knihovníků po válce: panové Šlechta, Kučera, Hradil, Kočandrle a paní Bodláková, Patzelová .
Elektrifikace obce
Po roce 1930 se dostali do obecního zastupitelstva mladí podnikaví občané, kteří zavedli v r. 1932 do obce elektrický proud.
Výstavba silnice
Protože v létě projíždělo obcí hodně aut a zvířený prach všem znepříjemňoval život, nechali zdejší radní jako první v okolí udělat na hlavní vozovce přes obec bezprašný asfaltový povrch.
Dopravní spojení s okolím
Dopravní spojení s nejbližší sousední vsí Káraný bylo z počátku možné pouze osobním přívozem přes Jizeru - tzv. Peškův přívoz nebo silnicí od Sojovic a Lysé nad Labem. V případě povodně nebylo spojení žádné. Proto byl v r. 1936 za přispění hlavního města Prahy postaven na konci obce Nový Vestec most přes řeku Jizeru, který obě vesnice vzájemně dopravně zpřístupnil. Most byl v r. 1994 zrekonstruován.
Pohled na most přes JizeruSpojení s Toušení přes Labe umožňoval osobní přívoz a nákladní prám. Osobní přívoz tzv. Bodlákův, byl umístěn asi 100 m po proudu za soutokem Jizery a Labe a umožňoval spojení na vlak. Nákladní cukrovarnický prám pro auta a povozy jezdil v místě dnešní Prefy v Toušeni.
Pohled na lávku přes Labe do ToušeněII. světová válka
V době okupace naštěstí nebyly žádné velké perzekuce ze strany okupantů vůči občanům. Pouze v r. 1943 byla uprostřed vesnice postavena rušička. Po válce byly z tohoto objektu odstraněny vysoké stožáry a dřevěná budova je dnes využívána jako rekreační chata. Při revoluci v květnu 1945 revoluční národní výbor posádku rušící stanice, zbraně a zařízení ihned zajistil.
Pohled na objekt bývalé rušičkyVýznamná osobnost
Obec zatím neměla významného rodáka. Ale po 2. světové válce se zakoupil vilku na břehu Jizery hudební skladatel dr. Josef Bohuslav Foerster, který zde v r. 1951 zemřel. Připomíná ho busta v zahradě vily a ulice, v níž vila leží, nese jeho jméno.
Pohled na bustu Josefa Bohuslava FoersteraKulturní dům
Protože obec nevlastnila mimo pozemky žádnou nemovitost, zakoupila po r. 1945 malou starou usedlost a po jejím zbourání byla na tomto místě postaven v akci "Z" nový pěkný obecní dům s velkým kulturním sálem. Stavba byla dokončena r. 1964 těsně před sloučením Nového Vestce s Káraným. Před budovou byl vysazen pěkný parčík, který při příležitosti 40. výročí úmrtí dr. J. B. Foerstera v prosinci 1991 pojmenován jeho jménem.
Tradice
Dodržování tradičních zvyků patří ke kultuře každého národa. A tak kromě známých mysliveckých plesů, masopustních průvodů, maškarních karnevalů a posledních lečí se dodnes dodržují tyto: velikonoční řehtání, které se udržuje nepřetržitě od nepaměti pálení čarodějnic
Dříve probíhaly oslavy Mistra Jana Husa s lampiónovým průvodem a pálením symbolické hranice na břehu Jizery vždy 6. 7. Bohužel, posvícenské, Josefínské, Anenské a Mikulášské zábavy a společné oslavy Silvestra s kulturním programem v sále hostince Na Výletě už patří minulosti. Ale od r. 1991 se každoročně pořádají první či druhou adventní sobotu nebo neděli "malé vánoční koncerty", jejichž čistý výtěžek se posílá na vesničky SOS.
Současnost
V souvislosti s budováním velkých lesních školek na Zelené Boudě se v letech 1986 a 1987 nastěhovalo do dvou nově postavených bytovek lesů 16 nových rodin lesních zaměstnanců. V letech 1988 - 1990 byl v naší obci vybudován vodovod s přímým napojením na Pražskou vodárnu v Káraném. Po revoluci v r. 1989 byla obec na žádost káranských občanů opět rozdělena na dvě samostatné obce Nový Vestec a Káraný. I když se doba a prostředí za léta změnilo, přesto v naší malé vesničce s 300 stálými obyvateli rádi uvítáme každého slušného příchozího tak, jak to činili naši předkové.
Nahoru