Myslivecká společnost
Spolková činnost v obci se datuje až od r. 1931, kdy byla 2. srpna založena MYSLIVECKÁ SPOLEČNOST, kterou tvořilo 22 podílníků. Každý z nich složil 40,-- Kč a od honebního výboru si pronajali obecní honitbu o výměře 370 ha za 800,-- Kč ročně.
Pohled na myslivecký háj v lukách u soutoku Jizery s LabemČleny společnosti byli prostí občané - zaměstnanci vodárny a všichni rolníci. Drobných zemědělců bylo devět s plnostmi o výměře 6 - 9 ha, zaměstnanců vodárny také devět a poslední čtyři členy společnosti tvořili dělníci, kteří zaměstnáni jinde. I když aktivní myslivost provozovalo jen 12 členů, zbylí se podíleli na nákladech a zisku společnosti.
Honitba měla ideální hranice. Na východě a jihu ji tvořily řeky Jizera a Labe, na západě a severu les. Z lovné zvěře bylo nejvíce koroptví a zajíců, hodně divokých králíků a málo srnčí a bažantů. Koroptve se lovily od 15. 8. a ročně se jich ulovilo 500 - 700 ks. Zajíci se lovili od 1. 9. a to třemi způsoby - individuálně na čekanou, lapováním a na společném honě.
Myslivecké plesy ( tehdy se říkalo střelecké ), byly vyhlášené v celém okolí a byly společenskou událostí pro všechny občany.
Hasiči
HASIČI jsou dalším spolkem, který v obci vznikl. Na podkladě zákona č. 30/1942 Sb. Protektorátní vlády bylo nařízeno s účinností od 1. 1. 1942 zřídit v každé obci dobrovolné či povinné hasiče. Jednotka musela mít minimální počet 18 osob mužského pohlaví ve věku 18 - 60 let.
Prvními členy byli: velitel František Čmuhař ( Čapajev ), Josef Hyka, Jindřich Svoboda st., Čvančara, Františkové Dolanských z č. 6 a 8, Jaroslav Peška, Josef Bodlák, Ludvík Fleiberk, Bedřich Malý, František Hons, Karel Bodlák, František Bodlák, Karel Zolmann, František Peška, Josef Svoboda, Josef Kraml, František Běhounek, Rudolf Tyl.
Hasičská zbrojnice byla v hospodářském stavení č.p. 5 u Řezáčových a od r. 1948 byla umístěna Na Trnkově, kde byl nedávno zbourán sušák na požární hadice.
Protože potřeba hasičů se potvrdila nejenom za války, fungoval tento spolek i po válce a jeho členové patřili mezi aktivní občany. Po válce se jim podařilo získat pojízdnou taženou stříkačku, která byla po sloučení obcí i jednotek převedena do Káraného. Od roku 1948 vlastnili hasiči také zásahové vozidlo Horch, který měl náhon na všech 6 kol a, bohužel, také spotřebu pohonných hmot 100 l benzínu na 100 km. V této době nebylo běžné vlastnit řidičský průkaz a tak k ovládání zásahové vozidla si udělalo 10 hasičů řidičské zkoušky.
Kromě okrskových cvičení, cvičných poplachů a zásahů při požárech hráli vestečtí hasiči i fotbal. Fotbalové hřiště s nářadím a atletickou dráhou bylo v Káraném vedle bytovek.
-
Přehled velitelů hasičů:
- 1942 - 48 František Čmuhař
- 1948 - 50 Zdeněk Reichert
- 1950 - 64 Josef Hájek
Se sloučením obcí v r. 1964 se sloučili i požární jednotky a hasičská jednotka v Novém Vestci zanikla.
Vážená společnost na výletě u Vartů
V roce 2003 se začala aktivněji projevovat společnost, která se rekrutovala z pravidelnějších návštěvníků restaurace Na Výletě, dříve známé jako restaurace U Sparťana. Společnost se pojmenovala "Vážená společnost Na Výletě". Protože restaurace Na Výletě již nese název U Vartů, bývá společnost někdy nově zvána jako Vážená vestecká společnost, i když s klidem můžeme být nadále na výletě U Vartů, což také často býváme. Aktivity společnosti je možno vyčíst z kalendářů, které jsou, pro potřeby společnosti, od té doby vydávány a jsou zde přiloženy v obrázkové galerii.
Nahoru